Leden 2014

Faleš a lež

31. ledna 2014 v 18:08 | Circle
Dnes v duchu nostalgických songů, co mají tendenci vás rozbrečet, jako malé dítě.

Za tu dobu, co jsem odmaturovala, se počtvré stěhuju. Za tu dobu jsem udělala spousty chyb a omylů. Chytla mě dns opravdu nostalgická nálada a mám chuť odpustit všem mým nepřátelům. Říct panu M., že mu odpouštím. Myslela bych to vážně? Asi ne...

Tentokrát mne čeká obrovská změna prostředí. Vrátím se zase zpět ke kořenům. Chce se mi? Ne. Bydet měsíc v mé rodné vsi není nic, co by chtěl každý. Vlastně by to nechtěl nikdo. No co, aspoň se setkám se starými známými.

Je mi špatně ze sebe samotné. Čeká na mne nový začátek. Nový byt, nová práce...cokoliv. Jen prosím o změnu! Už se to pomalu děje, ale bojím se. Co když to nebude tak, jak já bych chtěla?

Nejhorší na tom je, že mí rodiče to nechápou. Nechápou skutečnost, že jsem opravdu na dně a že změnu potřebuji, jako sůl. Nechápou, jak mi je špatně. Myslí si, že se jen flákám a nic nedělám. Je tomu tak, ale to flákání je prakticky jedna obrovská deprese. Neustále se snažím být pozitivní člověk, ale nejde to.

M. říkal, že jsem plná zášti, ale člověk, kterého na základce nikdo nešikanoval, milovala ho celá střední a vychází se všema, která potká, nemůže pochopit, proč nenávidím celý svět. Tolik špatných věcí, tolik omylů a tolik zklamání. Jak nemám být plná zášti?

Chtělo by to minimálně 5 gramů luxusní trávy a litr tequily. Opít se jako největší prase na světě a brečet k uzoufání. Ahoj živote starý...snad to už bude dobrý.

Struggles

31. ledna 2014 v 10:40 | Circle
Díky nim snad začnu mít ráda popík.

Ani jednu zkoušku nemám hotovou, nechce se mi učit a jediné, co bych chtěla dělat je válení se v posteli s F. a povídat si o různých formách rebélie.

Dnes se mám sbalit a zítra přestěhovat. A v úterý mám zkoušku, kterou když nedám, tak budu muset dát ty řasy a houby a to už je složitější úkol. Proboha, koho napadlo, že bych zrovna já měla studovat biologii. Fuckitol...

Oslava mých narozenin bude asi docela vtipná a nesnáším lidi, co neodepisují na docela důležité věci. Facebook je zlo. Neměla bych utéct do divočiny? Asi jo...

Jsem vcelku zhulená...chtělo by toho na chvíli nechat a přejít spíš na urychlováky. Mám docla štěstí v neštěstí, že teď už ani nevím, od koho to piko sehnat.

Dva schizofrenici a dva fetišisti se sešli

30. ledna 2014 v 12:50 | Circle
V tabulkách čokolády najdeš včelí královn sesazený z trůnu.

Včera jsem měla nečekané rande. Jen tak, první schůzka s člověkem, se kterým mě seznámila jedna holka, se kterou už se dávno nebavím. Bylo to opravdu zvláštní. On F. je totiž umělec. Jako na slovo vzatý. Studuje performance. Tento druh umění je mi neznámý, ale líbí se mi to.

Večer začal mluvením o holce, co nás seznámila. Řešit ji je totiž dost zábavné (ne že bych se vyžívala v pomlouvání, ale tahle holka je na to opravdu jak stvořená). Udělala jsem čaj a pustila dánskou hudbu. Začali jsme si povídat o tom, co studuje, jak to všechno dělá a tak dále.

Došlo i na duševní poruchy a fetiše. Je to blíženec a já jsem vodnář. Oba dva jsme přesně to, čeho se pisatelé horoskopů bojí. A já se bojím také, ale zároveň mě to neuvěřitelně přitahuje.

Chce mě namalovat. Zvěčnit na obraz. Prý sama o sobě funguji jako obraz. A já to lehce nechápu. Jsem zvědavá, jak mě zvěční.

Melu kraviny, jsem ospalá a zfetovaná svým vlastním sněním. Podivné...

Dvacet let? Jdeme dál!

24. ledna 2014 v 3:39 | Circle
Brian Molko je až nehorázně sexy a nechápu, jak se sebou může fungovat.

Tak a je to tady. Prvních -cet. Prý už jsem dospělá, ale moc se tak necítím. Ve skutečnosti bych se nejraději vrátila do těch let, kdy jsem pobíhala na zahradě s klackem v ruce, zahalená do jakéhosi hadru, vykřikují, že jsem ségra od Draca Malfoye. To byly časy...

Za těch 20 jsem stihla řádku nepovedených vztahů, řádku jednorázovek, i řádku přátel s výhodami. Mnoho zmrvených přátelství a pošlapaná pověst. Zároveň nalezení nejlepších lidí na světě. Stály mě ty sviňárny za to? Asi jo, bez toho by to nebyla prdel.

Stejně chci nějak začít odznova. Nový byt, nová škola, nová práce...uvidíme, jak dopadnu. Jo a příští týden se zase tripuje, tentokrát se Z. a spolubydlícím. Let's see!

Sny mrví předpoklady

21. ledna 2014 v 23:28 | Circle
U této kapely si vždycky říkám, že bych se už měla KONEČNĚ naučit ty irský tance.

Dnes jsem prospala doslova celý den. Občasné probuzení a zvláštní sny. Ten první byl o M. Spal u nás a já mu pořád nadávala, že chodí bez trička a pak mi řekl, že mě chce zpátky. Fuck. Ale ty další už byly lepší. Byli jsme někde na horách a tam byl jakýsi kluk. Moc pěkný, chodil bez trička a byl přesně prototyp chlapa, kterého já chci. Roztomilý klučina menšího vzrůstu s lehkých špíčkem. Byl mazlivý, ale když došlo na sex, tak jsem myslela, že mi rozdrápe záda. Měl kérku před celou hruď a byl prostě úžasný. Zdálo se mi o něm pokaždé, když jsem znovu usnula. Každý sen bylo jiné rande. A já jsem teď úplně zoufalá, protože nikoho takového nemám šanci potkat. A nebo snad...?

Asi jsem ztratila mobil a vůbec netuším kde. Zrovna teď se mi to fakticky nehodí!

I'll miss you idiot!

21. ledna 2014 v 9:34 | Circle
"Hey, what's in your head?"

Dvojče se mi bude stěhovat do Portugalska. Co já tady bez něj budu dělat? Takto mě opustit, to se nedělá. Ale nic ho tu nedrží...kdyby mi někdo nabídl stejnou práci, tak bych se sbalila a jela. Bude testovat Elder Scrolls online. A já mu závidím a tajně ho nesnáším, protože se mi bude nechutně stýskat.

Plánuji mé dvacetiny. Jak to tak vypadá, tak to bude masivní párty. Budu mít sama pro sebe starou firmu, která je úplně prázdná a můžu si tam s tím dělat co chci. Takže bude párty ve stylu Doctora Who. Cestování časem! Nahoře futurotančírna, dole středověká žranice a arabský koutek a ve sklepě pravěk. Hezké, což?

Dnes jsem vstala překvapivě brzo. Mám chuť se zhulit z toho skywalkera, co jsem koupila od dýlera. Asi to bude můj kámoš, je moc fajn a má moc fajn byt.

Hepčík

20. ledna 2014 v 1:33 | Circle
Nejrozkošnější klip na světě.

Sedím tu na posteli ve svém rodném kraji, který nesnáším. Rodiče jsou zklamáni, já jsem lenivá a mám zítra poslední termín řas a hub. Umím něco? Ne. Uvidíme, jak to dopadne. Pokud špatně, tak budu hrát na naše, že se musím šíleně učit a pak jim v únoru oznámím, že genetika byla až moc těžká (což je!). Seženu si práci za barem, budu nosit výstřihy a dělat na chlapy očka...jak já to umím.

Zrzavý vlasy už mě nebaví. Chtělo by to nějakou odvážnější barvičku. Co třeba duhové konce? Zrz mi totiž sluší a všichni si myslí, že jsem přírodní zrzka. Prý to dokazuje i fakt, že miluji sex. Hezké...

Do nového bytu jsem sehnala sedačku a kastl piv zadax. Sice gambáč, ale je to sedačka a pivo zadax, kdo by to nebral. Už mám namyšlený nový pokojíček a mám vybrané věci, co půjdem nakoupit do ikey. Strávíme tam čtyřicet hodin a bude zábava.

Sranda ale je, že budu bydlet s panem fotografem, díky kterému se mi to tak posralo s panem J., který ještě neví, že s fotografem budu bydlet. Snad to budu moct nějak zamaskovat stylem "Ty vole, já ho odstranila do takovýho friendzonu, že mi nedošlo, co se mezi náma uhrálo." a nebo to neříkat vůbec.

Právě jsem pčikla. Za zmínku by to nestálo, kdyby moje mocné pčíky nedokázaly vzbudit celou vesnici. Seeya!

Prolezla jsem bez uší

18. ledna 2014 v 6:08 | Circle
Noční náladička?

Jestli Bůh neexistuje, tak fakt netuším, co se to včera stalo. Celou noc nespím, snažím se naučit aspoň na ten blbý zápočet. Pak jsem se na to fakt vykašlala, protože můj mozek se chystal explodovat. Začala jsem se smiřovat s tím, že se do druhého semestru nedostanu a budu si muset najít nějakou stálejší práci. Sedím v tramvaji a sleduju všechny ty banky a bary a říkám si, že tam brzo skončím, budu makat od devití do pěti a budu prostě nešťastná. Děkuji!

Potkám po cestě spolužačku, která byla vynervovaná ze zkoušky. Doprovodila mě k praktikům a paní profesorka mi dala test. A do piči. "Scolex se nachází: a) u břichobrvek, b) u tasemnic, c) u pijavic"...u břichobrvek? A tak dále. Něco jsem zakroužkovala a byla si tím jistá, zbytek jsem nějak dotipovala. A hele! Moje tipy byly opravdu správné a má jistota byla vedle, jak ta jedle. 14 bodů obdrženo, 14 bodů minimum. Uff...

"Prý když nenakreslíme ty taxonomické stromy, tak nám nedá ani ten test." a do prdele. Test by se dal zvládnout, ale vzpomenout si na VŠECHNY říše, kmeny, třídy, řády...nelze. Zkouška odhlášena a půjdu tam devětadvacátého.

Nastoupím do tramvaje a říkám si, že mám víc štěstí, než rozumu. Do tramvaje nastoupí bývalej z prváku a současnej kámoš. "Nezajdem na pivo?" "To teď bude něco otevřený?" "Ne, ale koupíme lahváče a vychlastáme to u nás." "Oukej.". Byla jsem lehce opilá. Šla jsem za dvojčetem pro trávu, co mi sbalil. Dala si bong a šla na byt.

Až na večerní návštěvu babičky, to bylo všechno super. V šest jsem dojela domů do rodného města, dala si bong a usnula...dobré ráno!

14 hodin!

16. ledna 2014 v 10:25 | Circle
Dnes výjimečně nebude hudba, ale divný chlápek s holinkou na hlavě kandidující na prezidenta.
"Free ponies for everybody!"

Vážně zajímavý večer. Byla jsem s dvojčetem domluvená na čtvrtou, že zajdem k dýlerovi, koupíme nějakou trávu a já si pořeším tripy. Já zaspala a to ukrutně, tak tam šel sám. Pak jsem mu tedy řekla, ať s tím dojde a že to zhulíme tady.

No, skončilo to tak, že jsme si dali na půl tripa, hulili jedno brko luxusního orange budu za druhým. O díl My Little Pony a Žlutou Ponorku později jsme skončili rozchlámaní u kočičích videí, telenovel a stupidních televizních pořadů. Díky lenivým "couch potatoes" za prima play.

Samosebou nechybělá nám ani tradiční anglická snídaně o půl třetí ráno. Slanina a vajíčka udělané na rozpuštěném tuku ze slaniny. Nechutnost.

Ale asi ho zavraždím. Sbalil mi můj příděl trávy, já teď nemám co hulit, jsem na dojezdu, potřebuju usnout a udělat zítra minimálně ten zkurvený zápočet.

Úchvatnost celého večera nelze shrnout ničím, ale takové už eLeSDýčka bývaj.

Fuckit

14. ledna 2014 v 15:40 | Circle
Slovy pana J. - sexy žabáčci.

Včera se J. po zkoušce stavil. Jen tak na chvilku, na oběd a pochlubit se s novým hudebním úlovkem. Pro mě, jako emohipsterský dítě jsou Our Lat Night něco naprosto skvělého a v únoru na ně pojedeme do Prahy. Hmm...když se tak zamyslím, tak před rokem to byli Asking Alexandria po (a následně i před) našem prvním "rozchodu".

Zůstal tu docela dlouho, protože mu ujel vlak...asi pětkrát. A á byla tak unavená, že jsem mu usnula na hrudi. Vypracoval si bříško, takže je ještě okonalejší, než kdy předtím. Fuck, už zase melu sračky.

Zkouška dopadla jak? Blbě. Další červené políčko přibylo. No nic, zopáknu si to v pondělí, stejně jako mí dva spolužáci. No co, pak se půjdeme s dalším spolužákem zhulit. Trapas ovšem je, že se dvěma z nich jsem něco měla. A kdž tam nepůjdu, tak tím řeknu, že to regulérně přiznávám. Boože, být děvka je někdy fakt náročné. Zvlášť když si pak někomu stěžujete, že jste s nikým měsíc nespali a ten někdo řekne "A to ti připadá hodně?". V takové situaci je to úplně stejné, jako kdybyste řekli "Jsem děvka, ale jsem tak blbá, že si za to nenechávám platit.".

By the way, jsem zhulená jak pes a za chvilku jdu na prohlídku bytu, který vlastní kamarád od našich. Doufejme, že do té doby budu aspoň trochu při smyslech. Tráva, co kupuje moje dvojče je totiž dosti vesmírná.