Faleš a lež

31. ledna 2014 v 18:08 | Circle
Dnes v duchu nostalgických songů, co mají tendenci vás rozbrečet, jako malé dítě.

Za tu dobu, co jsem odmaturovala, se počtvré stěhuju. Za tu dobu jsem udělala spousty chyb a omylů. Chytla mě dns opravdu nostalgická nálada a mám chuť odpustit všem mým nepřátelům. Říct panu M., že mu odpouštím. Myslela bych to vážně? Asi ne...

Tentokrát mne čeká obrovská změna prostředí. Vrátím se zase zpět ke kořenům. Chce se mi? Ne. Bydet měsíc v mé rodné vsi není nic, co by chtěl každý. Vlastně by to nechtěl nikdo. No co, aspoň se setkám se starými známými.

Je mi špatně ze sebe samotné. Čeká na mne nový začátek. Nový byt, nová práce...cokoliv. Jen prosím o změnu! Už se to pomalu děje, ale bojím se. Co když to nebude tak, jak já bych chtěla?

Nejhorší na tom je, že mí rodiče to nechápou. Nechápou skutečnost, že jsem opravdu na dně a že změnu potřebuji, jako sůl. Nechápou, jak mi je špatně. Myslí si, že se jen flákám a nic nedělám. Je tomu tak, ale to flákání je prakticky jedna obrovská deprese. Neustále se snažím být pozitivní člověk, ale nejde to.

M. říkal, že jsem plná zášti, ale člověk, kterého na základce nikdo nešikanoval, milovala ho celá střední a vychází se všema, která potká, nemůže pochopit, proč nenávidím celý svět. Tolik špatných věcí, tolik omylů a tolik zklamání. Jak nemám být plná zášti?

Chtělo by to minimálně 5 gramů luxusní trávy a litr tequily. Opít se jako největší prase na světě a brečet k uzoufání. Ahoj živote starý...snad to už bude dobrý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama