Únor 2014

Pohodarelax

12. února 2014 v 3:31 | Circle
Už v pátek...moc se na ty úchláky těším.

V pátek byl ples našeho gymplu na téma Asie, tak jsme se rozhodly jít se Z. jako totální harajuku girls. Ona byla srneček a já byla kočička. Moc nám to slušelo a všichni se tam do nás zamilovali...a Z. se ožrala jako totální prase a já se o ni musela starat. Ale stejně to byla zábava.

Dojely jsme, Z. šla spát a já si zahulila s jedněma lidma odsud. Moc fajnoví lidé. Povídali jsme si historky z dětství a já se smála až jsem brečela.

Další den jsme jen jedly a čučely na úchylný animečka. Večer jsme snědly dvě pizzy a čučely na Univerzitu pro příšerky ve 3D. Srandička...já byla zhulená, Z. měla kocovinu a bylo to rozkošné.

Dnes jsem byla na rande s K. Divný, zvláštní, hezký, ale nic pro mě...dokonce mi dal i růži. Nemám ráda růže.

Sex, drogy a smutný blues

3. února 2014 v 21:26 | Circle
Jsem zoufalá. Neumím hrát podle bassového klíče, ve kterém je tato jednoduchost psaná.

"Mohl bych tě taky ošukat. Ale nevím, jestli si to zasloužíš. Nechal bych tě svazanou. Možná bych tě dal do jiné polohy. Hm. Spala by jsi svazana. Kdyby jsi byla hodná, spal bych s tebou. Ráno bych pokračoval."

Tříhodinový telefonát a sex po internetu s F. Docela se tohoto pána bojím. Je zvláštní a fascinuje mne. Chce ze mě udělat svou Eddie Sedwick, kterou bude šoustat o rána do večera.

Zvláštní, jak si člověk dokáže porozumět s jiným člověkem jen díky fascinaci. Jenže já pro něj nejsem dost dobrá.

Poslouchám sountrack z Počátku, který mě dokáže krutě rozsekat. Jdu spát...asi.

Starosti, strasti a fucking shit

2. února 2014 v 12:10 | Circle
Tyjo, jak dlouho je znám? Od třinácti? Fíha, to je doba.

První den v mé nové vsi. Nechce se mi učit, chci si sehnat práci. Proč jsem si nemohla na zčátku semestru zapsat něco, co bych dala lusknutím prstu a mít z toho dostatečný počet kreditů, abych se dostala do dalšího semestru. Teď se musím (m)učit buněčnou biologií a vůbec se mi nehce.

Budu zkoušet kariéru v modelingu, xicht na to mám, na podpatcích jsem jistější, než v teniskách a ráda se chlubím, že dobře vypadám. Ne, nejsem narcis, ale když vám to řekne prakticky každý hned při prvním setkání, tak už začnete pochybovat o tom, že ten pohled v zrcadle asi není to, co byste si měli myslet. Bože kriste, tento odstavec zní tak arogantně, že se mi z toho chce blít. Stejně ten modeling nevyjde a já budu ráda za jakoukoliv brigádu v McDonald's.

Jo a přestávám hulit, nebo aspoň do konce zkouškového si nedám ani šloučka. A jestli to dokážu, znamená to, že nejsem takový závislák. Do konce zkouškového nikam nepůju (jen na ples) a nebudu utrácet peníze, které radši investuju do oslavy narozenin a lyžovačky. Fuck, stává se ze mě zodpovědný člověk.