Říjen 2015

Buď ráda za to, co máš pyčo!

21. října 2015 v 16:57 | Circle
Joo, když uklízím v hospodě, tak tohle si tam vždycky někdo pustí, minimálně třikrát.

Hej minulej článek WTF? Nechápu, absolutně vůbec...proč? Protože můj milý je to nejskvělejší, co jsem kdy poznala. Je to můj nejlepší kamarád, i milenec...prostě a jednoduše ho miluju.

A co nesmím? Být na něj protivná! Jsem fakt hysterická pizda, co si neváží toho, co má...joo, on je taky někdy jak semetrika, ale nediv se krávo!

Takže...co mě čeká? Recenze na č krátkometrážní filmy, recenze na výstavu, resumé na knihu a úklid pokoje. To všechno v rámci jednoho týdne.

Hmm a ještě k tomu mám bronchitidu. Mrdat! Hulit! Jebat! Těsím se až budu jednou dospělá...asi.

Co teď?

13. října 2015 v 16:21 | Circle
(8:40 - nářez pyčo)

Do mého života vstoupil jeden chlapec*. Není nejkrásnější, není nejskvělejší, ale svým způsobem mě přitahuje. Ale vlastně vůbec. Mám ale milého, je skvělej a úžasnej...fakt nevím.

V sobotu jsme s milým a ještě jedním kamarádem tripovali. Všechno bylo fajn a pak se to nějak posralo...zničehonic. Já začala být trochu protivná, milej taky a náš kámoš byl totálně v piči. Pak došli spolubydlící a dotáhli dva kluky(*). Milej šel se spolubydlama do hospody, já tu zůstala s těma dvěma zemkovanýma hovadama a kámošem v limbu.

Pak se vrátili a milej byl totálně v hajzlu. Joo, dobrej nápad dát si MDMA na 30ug LSD, kor když já jsem si nic nedala a byla dost pozadu. Nebo pozadu, prostě jsem chtěla jen ležet a být vklidu. To on ne, on pořád něco valil, pořád něco dělal pořád akční a hlavně strašně nasranej a na všechny řval.

Jak kluci odešli a spolubydlící šli spát, strhla se nejdivnější hádka všech dob. Já řekla slovo, on se nasral, řekl, že už spolu nejsme a odešel. Pak doletěl s omluvou. Tohle se opakovalo asi 4x, dokud neodešel an trochu delší dobu a já ztripovaná jako prase přemýšlela, co si udělám. Hmm, jupí...sebevražedný tendence na tripu. Pak došel, totálně jsem ho seřvala, brečela, ječela, dala mu facku a...

...pak jsme šukali asi tři hodiny.

Já nevím, tohle už je i na mě moc drama. Tak jsme se domluvili, že prozatím kašlem na drogy...nebo to aspoň děláme tak, aby to nedopadalo takhle. Spolu...hmm, to už tu jednou bylo.

Pořád se to opakuje a já nevím, co s tím mám dělat. Jsem drama queen, on je drama king. Je toho na nás moc a možná to s námi nedopadne dobře...bojím se.

Nechci ho ale ztratit jen tak...nechci zahodit třičtvrtě roku jen tak pro nic za nic. Snažila jsem se, hodně...asi už nemám trpělivost. Nebo snad jo? Doufejme...

"Ježiš musíš to pořád vytahovat?" mi řekne na to, když si chci o tom promluvit. Asi to chce taky ukončit...

No ale dobrý je, že se teď bavím s lidma, se spolubydlou vycházíme dobře (konečně mám s kým mluvit o chlapech a říká mi na to smysluplný věci) a tak dále...

Live fast, die young - bad girls do it well!

1. října 2015 v 21:39 | Circle
Taková hymna současného časového období.

Jsem sama na bytě, v mandli mám díru, zhulená jako pes, požírající syrové brambory a chrchlající jako starej tuberáček. Proč to dělám? No, mám angínu, jsem lenoch a doma není nic jiného k jídlu (k nechuti všech přihlížejících jím syrové brambory už odmalička).

No co teď? Inspirace? Není...mám stáhnutej MAGIX na tvoření hudby, mám tu zvukovou kartu, v hlavě mi pořád hraje psytrance rytmus a stejně netvořím. Považuji se za kreativního člověka, ale vlastně...nejsem. Někdy bych mohla zajít s milým ke kámošovi, co mixuje psytrance a mohla bych si něco zkusit. Jen tak, jestli mi to půjde...nepůjde, ale za zkoušku to stojí.

Udělala jsem si přehled toho, co musím dokdy stihnout. Je toho docela...nic! Jako opravdu, pokud já tento semestr nezvládnu, tak jen kvůli tomu, že jsem línej smrad. Což mi připomíná, že bych mohla napsat to resumé a recenzi...10 dní, času ještě dost. Motivace? Kapesný od rodičů. Ono se docela vyplatí, když vám někdo platí nájem. Teď jen aby si milej sehnal práci a jsme za vodou. Jak to tak vypadá, tak kvůli trávě a jiným libostem, jsem pěkně v mínusu a teď bude řada na milém, aby mi zaplatil nájem. No, snad to nějak zvládnem...ale tak když budu platit nájem s týdenním zpožděním? To se asi dá. Navíc každý víkend můžem chodit tátovi pomáhat s aparátem, to se taky dá.

A co teď? Žádná inspirace, nálada na podu mrazu a žádný film/hra/seriál se nevyskytuje, nebo respektive vůbec se mi nechce tohle dělat. Tak...fakšit, znova Hearthstone? Život jak má bejt.