Konec

11. prosince 2015 v 3:55 | Circle
Tentokrát bez songu...

A je to tady. V sobotu to byl jeden z nejpřínosnějších a psychicky nejbolestivějších tripů. V., o kterém jsem už dřív psala, že ho mám tak nějak ráda, na mě zapůsobil i z jiné stránky, než obvykle a došlo mi, že nemůžu toho člověka brát jako kamaráda.

Tak jsem mu to dnes jako blbá kráva napsala přes fejsbůček. On že není vyděšenej, že si o tom promluvíme. Milej se vzbudil...já na něj byla protivná. Dávala jsem si dohromady všechno, proč se s ním mám rozejít a taky jsem to tak nějak udělala. A pak jsem to popřela. A pak jsem mu řekla, že cítím něco k někomu jinýmu, ale že na náš vztah to nemá vliv...banebože proč to děláš???

Před chvílí jsem dovolala s V. On to cítí stejně už od prvního okamžiku. Jenže...co teď? Je jasný, že s V. to bude nabírat otáček, ale nevím jak, co...no prostě novej vztah, na který si budu muset zvykat.

A teď jak se rozejít s milým? Chci, aby to bylo vklidu. Abychom se spolu na něco podívali a rozešli se v dobrém, abychom jednoho dne mohli být kamarádi...nevyjde to. Pak budu bydlet sama, sama platit nájem, sama...všechno...děsivý krok. A s V.? Co když se k sobě nehodíme a podléháme jen nějakým iluzím? Co když mám být s milým a je to jen krize, ktetou musíme přežít? NE! Tohle si říkáš celých 11 měsíců...prostě to udělej.

1) Rozejít se s milým a podepsat s ním smlouvu o dluhu.
2) Říct naši o dluzích, aby mi na to hodili ze stavebka.
3) Vyřešit si nějak bydlení = najít si práci.
4) Začít cokoliv s V.

Čtyři kroky, kdy každej z nich je tak obrovskej, že nevím, jestli to do konce roku zvládnu. Budu muset, alespoň ty první dvě věci.

A dál? Dál to bude snad už jen dobrý...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama