Jak je těžký najít práci

9. října 2016 v 12:15 | Circle
Od malička mě naši vedli k tomu, abych studovala vysokou školu. Bohužel už jim bylo jedno, na jakou, hlavně že na nějakou. Takže jsem musela na gympl, aniž by někoho napadlo, že gympláci to mají ze všech středoškoláků nejhorší. Na technické škole propadají, protože nemají ponětí o praktických věcech, co se tam probírají a záběr jejich učiva je tak obrovský, že vybrat si z toho všeho něco, co člověk má studovat...řeknu to jednoduše - gympl NENÍ pro lidi, co nevědí, co chtějí. Gympl je jen pro lidi, co přesně vědí, co chtějí a jak složitá ta cesta bude.

Takže obě dvě školy padly za oběť mé lenosti a hrůze z toho, že vlastně vůbec nic neumím.

Kdo jsem? Gymplák...někdy mi připadá, že kdybych měla jen základku, měla bych se alespoň na co vymlouvat. Kdybych měla učňák, měla bych alespoň minimální praxi v oboru. Kdybych měla obchodku, měla bych alespoň minimální znalosti ekonomie. Kdybych měla průmyslovku...joo, to by se mi žilo.

Děcka, hlavně neposlouchejte ve výběru školy svoje rodiče, být to na mě, tak jdu na průmyslovku.;)

Takže teď hledám práci. Ani nevím, co bych ráda dělala, co by mi šlo a k čemu mám vlohy. Nemám přirozené nadšení pro práci, spíš naopak. Jsem liný hovado, co nikdy nic nedokázalo. Aby toho nebylo málo, jediná použitelná praxe, kterou mám, je ve firmě mých rodičů. Stačí základní umění googlení a člověk hned najde, že to asi nebylo tak valný. Ještě k tomu jsem stresař, takže práce typu zákaznický servis a komunikace se zákazníky je pro mě tabu (chudáci lidi).

Tak co teď? Asi se budu muset vrátit na vysokou. Jasný, tam budu muset zamakat, ale rozhodně to bude k něčemu. Alespoň budu mít položku v životopise, co za něco stojí. Jenže...jakej obor? Ráda bych šla na audioinženýra, ale to je mrtě těžká škola a obávám se, že na to nemám. Jevištní technologie - možná. A jinak? Já chci techničtější školu. Školu, kde budu dny a týdny a měsíce trávit projekty, místo hor učebnic. Nejsem šprt, ale matika mi vždycky šla.

Nebo ne?

Já KURVA nevím! Vzdělávací systém v mém případě selhal. Nikam mě nenasměroval, nenaučil mě nic, než co jsem se byla schopná naučit sama a teď?

Jasný, dokážu ti tady popsat situaci, ve které byli Němci po odsunu. Dokážu ti tady popsat, co jsou to integrály, kdybych se na to znova podívala, možná bych ti byla schopná ze složité funkce vytvořit graf. Jenže k čemu? K tomu abych měla pocit, že jsem docela chytrý člověk, co je absolutně nezaměstnatelný.

Nejhorší na tom je, že ségry mi neustále říkaly, ať jdu na teorii umění, že to mě bude bavit a je to lehký. HOVNO! Přečíst haldu knížek, který absolutně nedávají smysl, k tomu studovat obor, co taky nedává smysl, obor, který studují samí kreténi, kteří ti se povyšují nad kohokoliv, kdo není vegan...

Fakit, já fakt nikam nezapadnu.

Semtam si říkám, že kdyby nebylo V., tak už jsem dávno na livechatu.

Co jinýho mi zbývá...

Fakin dospělost. A všichni mě varovali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama